Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči
 
Vážení čtenáři,

začal nám statisticky jeden z nejhorších měsíců na akciových trzích, horší výsledky investoři zpravidla hlásí už jen v září. Dnes si proto dáme od akciových trhů pauzu, ale jen naoko. Co je u nás nového? Provádíme třeba anketní průzkum, kde Češi letos tráví dovolenou, tak se neváhejte zapojit, je to pár kliknutí.
 
Na co se dnes podíváme?
  1. Jak štěstí ovlivňuje náš život
  2. Kde byty vynášejí víc než akcie
  3. Co dělat s děravou pamětí
Tak hurá na to!

Štěstí a náš život


Musím se přiznat, že mívám občas tik v oku, když mluvím s některými úspěšnými lidmi, kteří mluví o těch méně úspěšných lidech. A ne, fakt to není proto, že mi vždycky dojde, že dost možná mluví o mně. Patrný ten tik je, zejména když se v té diskusi začíná příliš akcentovat talent nebo vlastní píle, což prý ty úspěšné odděluje od těch neúspěšných.

Pak se to občas zvrhne, že ti neúspěšní jsou vlastně voliči té a té politické strany. Reaguji většinou otázkou, jestli ti úspěšní mají rádi statistiku.

Nebojte, bude to mít investiční pointu.

Proč se jich na to ptám?

Úplným základem ve statistice je pojem normální rozdělení, takový ten známý kopeček symetrický podél průměrné hodnoty. V podstatě říká, že třeba IQ 100 bude mít hodně lidí, ale IQ 60 bude vzácnější, stejně jako IQ 140. Zároveň ale nenajdete prakticky nikoho, kdo by měl doslova IQ tykve nebo naopak IQ 10 000. Podobně to platí o výšce nebo třeba počtu odpracovaných hodin. Zkrátka normální rozdělení říká, že tu není místo pro žádné takové extrémy. Jenže pak tu máte také známé pravidlo, že rozdělení bohatství ve společnosti je cca 80 : 20, tedy že 80 procent lidí má dvacet procent bohatství a naopak.

Co to ale znamená?

V kontextu toho, že se úspěšnost pořád jaksi měří v podobě bohatství a peněz, je zde otázka, jak je možné, že úspěch též nenásleduje normální rozdělení. Inteligence, talent, píle sledují ten zmíněný kopeček, přesto z toho vzejde pravidlo 80 : 20. Proč? Do celé rovnice vstupuje štěstí, a to skutečně mírou, kterou by člověk ani neočekával. Když vědci vytvořili model simulující právě rozložení zmíněných vlastností v populaci, museli do něj přidat náhodné pozitivní a negativní události ovlivňující životy jednotlivých lidí. Jedině tak jim vyšlo rozdělení úspěchu (bohatství) tak, jak jej známe v našem světě. Jinak řečeno, těch 20 procent nejúspěšnějších není 20 procent nejinteligentnějších nebo nejpilnějších, ale 20 procent lidí, kteří měli především štěstí.

Co si z toho vzít?

Vědci například ukázali, že na základě tohoto modelu je nejlepší strategií, jak rozdělovat finanční podporu ve výzkumu a maximalizovat výstup, rozdělit ji rovnoměrně. Druhou nejlepší možností je náhodně vybrat deset až dvacet procent vědců a rozdělit ji pouze mezi ně. Nefunguje strategie, kdy se peníze rozdělují mezi vědce, kteří byli v minulosti výjimečně úspěšní. Je to i důvod, proč potřebujeme proměnit školství, aby v něm měl každý na začátku rovnocenné podmínky. Je to též důvod, proč při investování diverzifikovat a dávat si pozor na to, že jednak váš investiční úspěch neznamená váš budoucí úspěch a jednak že úspěch jedné firmy neznamená její úspěch v budoucnu.

A nějaký bonus?

Nakonec vám to dá jistý vnitřní klid, nebudete se už rozčilovat, jak někdo může nějak přemýšlet/volit. Zkusíte si představit, jak byste přemýšleli/volili vy, kdybyste prožili totožný život jako on s totožnými geny jako on, a to až do okamžiku vašeho pozorování. Byli byste jako on, proto byste přemýšleli/volili jako on. To ale stále znamená, že můžete být pozitivním podnětem, který ho z té trajektorie vychýlí. Nebo možná neznamená.
Více naleznete zde

Stěhujeme se do Pardubic


Minulý týden jsem vás tu navnadil chystanou analýzou výnosů investic do nemovitostí. A už je hotovo. Hlavní poznatek je, že se nedá Čechům moc co divit, že investují do bytů, když ve většině krajských měst vynášejí pořád víc než průměrné akciové portfolio. 

Co nám přesně vyšlo?


Počítali jsme s čistým ročním výnosem ve výši šesti procent, neboť právě takový výnos nabízí průměrné široce diverzifikované akciové portfolio. Následně jsme vzali v úvahu výnosy v podobě nájemného i potenciálního zhodnocení ceny bytu a náklady v podobě hypotéky, opotřebení bytu i nutných ušlých zisků z akontace, kterou by šlo jinak investovat jinde.

Výsledkem pak byla pro každý kraj výše nájemného, které je potřeba za byt o výměře 70 metrů čtverečních inkasovat, aby celkový výnos z investice činil právě čistých šest procent ročně. Vypočtené nájemné tedy představuje situaci, kdy je investorovi z pohledu výnosů jedno, jestli investuje do akcií nebo do bytu.

Po porovnání se skutečnými tržními cenami nájmů nám vyšlo, že v Praze a Liberci lze na výnosy srovnatelné s akciemi zapomenout. V Plzni je to skoro nastejno. Naopak Ostrava, Ústí nad Labem a Karlovy Vary nabízí zhodnocení výrazně přes šest procent.

Následně jsme sesbírali data, která měla dát do rovnice rizika z pohledu budoucnosti. Rizikem je vysoký podíl nezaměstnaných nebo lidí v hmotné nouzi – zvyšuje se šance, že narazíte na nespolehlivého nájemníka. Rizikem je nízká imigrace mladých lidí nebo rychlá výstavba. Obojí může vést jak ke snížení ceny bytu, tak k poklesu nájemného. A když jsme toto vše vzali v úvahu, vyšla nám jako nejlepší města k investici Pardubice a Hradec Králové.
Více naleznete zde

Paměť jako slon


Vždycky jsem byl fanouškem Derrena Browna. Když mi bylo asi třináct, vložil jsem své kapesné do koupě jeho knihy Magie a manipulace mysli. Překvapilo mě tehdy jako dítě, že za všemi jeho iluzemi a kouzly stojí výborná znalost psychologie a kognitivních klamů. Kniha byla zároveň návodem, jak si některé iluzionistovy schopnosti osvojit. Třeba ty paměťové. Zde je několik rad.

Převeďte si vše do obrazu

Vždy bojuji s nepíšícími propiskami, a tak si raději rychle vytvořím nákupní seznam v hlavě, než abych jej psal na papír, který také většinou nemohu najít. Na seznamu má být třeba jedna brokolice, vejce a další věci. Důležité je si danou položku představit jako obraz, tedy z brokolice si uděláte chlapíka s účesem připomínajícím brokolici a s brokovnicí v ruce. Vejce si vložíte do obrazu utíkající slepice, která vejce symbolizuje. Nebo cokoliv je vám bližší.

Dodejte prostor a emoci

Když už to máte, tak je důležité vše vložit do důvěrně známého prostoru. Takže ten chlapík s brokovnicí bude honit slepici po vašem obývacím pokoji. Nyní jste si vytvořili jednoduchý paměťový palác. Čím více položek, tím musíte být kreativnější a využívat větší prostory. Někteří lidé se touto technikou učí třeba rozvoj čísla pí na deset tisíc desetinných míst. V takovém případě už jim nestačí obývací pokoj, ale většinou okupují ve své paměti celé své rodné město.

Pozor na čísla a jména

Sám Derren Brown ve své knize nabízí systém, jak si zapamatovat číslice. Není to s nimi tak jednoduché jako se slovy, řešením je si ke každé číslici přiřadit pevně daný obraz. Rozvoj zmíněného pí pak vytváří takový film. Mistr paměti Nelson Dellis má v tomto systému prvních pět číslic jako herce Sama Neilla oblečeného v obleku Iron Mana. Dalších pět číslic symbolizuje jiná představa. Důležité je totiž si delší seznamy rozdělovat na menší sekvence. A nakonec přichází to co vždy. Je potřeba si celou představu několikrát projít, abyste si ji zapamatovali. Ke zlepšení tohoto procesu vám pomůže několik tipů od vědců, jak posilovat mozek. 
Více naleznete zde

Co se bude tento týden dít?

Nejzajímavější ekonomickou zprávou pro finanční trhy bude vývoj zaměstnanosti ve Spojených státech. Očekává se, že v červenci bylo o 750 tisíc zaměstnaných lidí více než v červnu. To znamená, že by nezaměstnanost klesla z 5,9 na 5,7 procenta. A americká centrální banka sleduje tento údaj bedlivě. Pokud by došlo k překvapení a čísla vyšla ještě výrazně lépe, zvýšila by se šance na dřívější utahování kohoutků v ekonomice a došlo by k rozkolísání akciových trhů.

Mimochodem, začíná statisticky jeden z nejhorších měsíců na trhu. Druhý je hned září.

V úterý zveřejní výsledky Alibaba, Discovery nebo Lyft. Ve středu Uber, Etsy nebo KraftHeinz. Ve čtvrtek to bude Moderna, Square nebo Beyond Meat a v pátek Draft Kings nebo Goodyear, jehož vzducholoď jste mohli vidět nad Prahou minulý týden. Celý seznam reportujících firem naleznete u Earnings Whispers. Seznam firem plánujících vstup na burzu na MarketWatch.

Co stojí za to neminout?

  • Inflace nás jako téma jen tak neopustí, a tak stojí za to podívat se do historie, jak to s ní bylo v dobách po pandemiích a které investice posléze nejvíce vynášely.
  • Asi jste ten příběh o tom, jak Elon Musk vypekl Tima Cooka, který chtěl koupit Teslu, v posledních dnech také slyšeli. Vychází z nové knihy o Muskově impériu.
  • Když už jsem zmiňoval Elona Muska, sepsal jsem takovou spíš úvahu k tomu, jak moc může Tesle v dalším úspěchu pomoci koncept předplatného.
Přeji vám krásný první srpnový týden
 

PS.: Stále zůstává k dispozici formulář stížností a nápadů, berte ho jako třeba takovou návštěvní knihu. Klidně tam napište, co hezkého jste dnes zažili.
 


Upozorňujeme, že nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy  vhodné se poradit s odborníkem.

Facebook Twitter 


 
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.