Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

Kolik zaplatíme

Na světě je ono „evropské řešení“ vysokých cen energií, jak po něm volali politici. Tedy jeho návrh ze strany Evropské komise. Státy EU pod českým předsednictvím nejdřív komisi načrtly, co má udělat. Zastropování cen ruského plynu velkou podporu nemělo, a tak ho komise nenavrhla - překvapen může být jen ten, kdo neví, jak EU funguje, protože onen „Brusel“ si fakt nedělá co chce, jak vysvětlujeme tady.

Takže?

HN už v úterý exkluzivně informovaly, že komise mandát od ministrů přetavila do návrhu vzít „levnějším“ výrobcům elektřiny zisky nad určitou výši (180 eur/MWh) a zároveň těžaře a olejáře přimět platit „solidární příspěvek“ (33 procent z nadměrného zisku). To všechno by mělo vynést miliardy eur, které by státy poslaly ohroženým domácnostem a firmám. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ještě ve středu přidala návrh na povinné šetření elektřinou ve špičce. A teď rozhodnou státy EU - české předsednictví na 30. září svolalo další mimořádnou schůzku ministrů pro energetiku.

Demonstrace síly

Když se vedle sebe postaví pět gigantů a řeknou jedné zemi: tak takhle už dál ne, něco to znamená. Přesně to se stalo v pražském Kongresovém centru. Ministři financí pěti největších ekonomik v EU – Německa, Francie, Itálie, Španělska a Nizozemska – svolali mimořádnou tiskovku a svorně sdělili: Už tě máme dost, Maďarsko. Vzhledem k tomu, že to byli ministři financí, nešlo o Ukrajinu, ale o daně.

Vydírání má limity

Pět nejsilnějších zemí deklarovalo, že Maďarsko buď musí okamžitě přestat blokovat návrh na vznik globální minimální daně pro firmy ve výši 15 procent, nebo ho obejdou. Maďaři dřív s tímto návrhem souhlasili, teď ho ale odmítají podpořit, protože je k jeho přijetí nutná jednomyslnost – a Budapešť si tím chce vynutit ústupky v jiných záležitostech. Jak Maďarům jejich vydírací potenciál vzít? Ostatní státy EU mohou návrh dohodnutý na úrovni OECD (kde s ním Maďaři souhlasili) do svých zákonů vpravit každý sám za sebe. Anebo mají možnost zvolit něco, co se jmenuje posílená spolupráce.

Prosvištíme si: Posílená spolupráce

Jde o to, že minimálně devět zemí EU se může rozhodnout zavést tu či onu věc jen mezi sebou, bez účasti těch států, které k tomu ochotny nejsou. Jde ale o docela komplikovaný postup, nutný je návrh Evropské komise i souhlas Evropského parlamentu. Posílenou spolupráci některé státy unie využily už například v oblasti rozvodového práva nebo při vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce.

Česká frustrace

Češi byli k posílené spolupráci vždy ostražití a v daňových záležitostech to platí dvojnásob. Naštvanost na chování Maďarů je ale už tak velká, že dva zdroje z českého předsednictví EU řekly Ředitelům Evropy, že ani Česko se obejití Maďarska v posledku nebrání. Jako předsednická země se ale ještě pokusí Budapešť přesvědčit. Ministr financí jedné ze zmíněných pěti největších ekonomik EU řekl Ředitelům Evropy mimo záznam, že je ochoten čekat maximálně do října. Pak bude požadovat buď posílenou spolupráci, nebo to, aby minimální zdanění zavedla každá země sama ve svém zákonodárství.

Verdikt Ředitelů Evropy

O tom, že je maďarské chování nepřijatelné, se nemusíme bavit. Podívejme se proto na věc čistě z toho pohledu, jestli má globální minimální daň smysl. Ano, má. Cílem je výrazně omezit byznys daňových rájů, jde tedy o spravedlnost. Ale jde taky o peníze a třeba Česko by mělo na celém balíku opatření přijatých v rámci OECD vydělat řádově miliardy korun ročně. A to hlavně díky zdanění internetových gigantů jako Google nebo Facebook, které dnes v řadě zemí včetně Česka neplatí ze svých (nemalých) příjmů skoro nic. Vše vysvětlujeme tady.

Minimální mzdu...

Europoslanci ve středu odhlasovali první pravidla pro stanovení minimální mzdy v EU, protože některé státy tento institut dosud nemají. Pozor, nestanovuje se její výše! Směrnice „jen“ říká, že když mzda klesne pod 60 procent mediánu v dané zemi, sociální partneři si sednou a mzdu musí upravit. Směrnice tak především posiluje roli odborů při určování platů.

...Brusel nenadiktuje

Server iDnes přesto trval na svém a napsal, že „EU nadiktuje minimální mzdu“, a to „do dvou let“. Ačkoli by Ředitelé Evropy přáli každému třeba takovou nadiktovanou minimální mzdu Lucemburčana – 2250 eur, v přepočtu 55 tisíc korun –, nic takového se konat nebude. „Autor textu upadl na hlavu,“ shrnul to europoslanec Mikuláš Peksa, pirátský „mluvčí“ směrnice.

Ostře sledované: Obejdeme se bez Číny?

Pro to, aby byla energetika zelená, nebo pro výrobu elektromobilů je potřeba spousta minerálů a kovů. Kritici namítají, že jich prostě nebude dost – a že tedy nebude možné vyrábět třeba dostatek baterií do elektromobilů. „Celková dostupnost není problém,“ tvrdí ale studie pro European Climate Foundation, kterou mají Ředitelé Evropy k dispozici. Problém je jinde – v tom, že jen minimum lithia, kobaltu nebo třeba manganu se těží a zpracovává v EU. Trhu dominuje Čína. „Otáčíme se zády k Rusku, ale vypadá to, že se otáčíme čelem k Číně,“ okomentoval studii Michal Hrubý z výzkumného institutu Europeum. České předsednictví EU si význam tématu uvědomuje, soudě podle toho, že se mu věnuje. Řešení? Je potřeba zprovoznit doly také na území EU – viz české zásoby lithia na Cínovci.

Ne na mém dvorku

Ono se to ale lehko řekne a těžko udělá. Odpor proti těžbě nebo výstavbě prakticky čehokoliv je v Evropě včetně Česka velmi silný. Vzpomeňme ostatně, jak někteří čeští politici zneužili lithium v předvolební kampani v roce 2017. Státy EU musí zkrátit povolovací procesy, podobně jako o tom nyní rozhodly USA. Hrubý je ale aspoň v něčem optimista: „Může dojít k tomu, že se probudíme, jako jsme se probudili ohledně rizik spojených s dodávkami energií z Ruska. A budeme se snažit, abychom měli co nejvíc dodavatelů a nebyli závislí jen na jednom.“ Ano, není reálné vše získávat přímo v EU, k bezpečnosti dodávek patří jejich co největší diverzifikace. A Ředitelé Evropy dodávají: politici musí mít odvahu a vůli rozhodnout o těžbě doma, tam, kde je to výhodné a proveditelné, i když se to některým zájmovým skupinám nebude líbit.

Ahoj králi!

V jednom z minulých vydání jsme kriticky pozvedali obočí nad znalostí angličtiny mezi současnými členy české vlády. Protože jsou Ředitelé Evropy féroví, ví, že leckde to není o moc lepší. Třeba takový Charles Michel, stálý předseda Evropské rady, tedy summitů lídrů unie, Belgičan a frankofon, má angličtinu docela slabou. Teď například chtěl Charlesovi alias králi Karlovi III. zjevně gratulovat k dosazení na britský trůn a dopadlo to tak, že mu gratuloval k nové schůzce

Boty vyhoďte

Zástupci ostatních zemí EU vidí díky českému předsednictví kouty Česka, o kterých se jim ani nesnilo, jak jsme informovali. Tyto návštěvy pokračují – velvyslanci členských zemí při EU, tedy klíčoví lidé každého členského státu, jsou v tuzemsku od čtvrtka. A od české velvyslankyně Edity Hrdé, která je pozvala, dostali pokyn, aby si s sebou vzali pár starých bot, který budou moci vyhodit, slyší Ředitelé Evropy. Proč? Protože velvyslanci navštíví Lom Jiří na Sokolovsku. Prohlédnou si taky polygon firmy BMW. Cílem tedy je, aby pochopili slabiny i přednosti Česka. Oslazeno jim to bude tím, že na kolonádě v Karlových Varech dostanou teplé lázeňské oplatky. Velvyslanci ve výboru COPS, kteří mají na starosti zahraniční a bezpečnostní politiku, zase mají na pozvání české velvyslankyně Jitky Znamenáčkové v rámci své návštěvy na programu Vojenskou akademii ve Vyškově, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Brně nebo prohlídku zámků v Mikulově, Valticích a Lednici.

Lidské právo na buchty

Nedávno jsme upozornili, že zahraniční novináři velmi chválí jídlo, které je pro média k dispozici na neformálních schůzkách ministrů států EU v pražském Kongresovém centru. Ředitelé Evropy byli v sobotu ráno, kdy tam jednali ministři financí, dokonce svědky scény, kdy se jeden z novinářů na obsluhu z cateringové firmy utrhoval a dožadoval se jídla. „Kde jsou ty buchty, kdy je jako přinesete?!“ Dívka z obsluhy se mu snažila vysvětlit, že zatím prostě nedorazily z pekárny, ale marně. Ředitelé Evropy jsou na straně dívky. Ne, buchty zdarma nejsou lidským právem, dotyčný se měl nasnídat doma. A pro pořádek, nebyl to zahraniční, ale český novinář.

Co si přečíst

🧨 Tanky jsou prý k ničemu a Ukrajinci nedokážou zaútočit – sledujeme válku plnou omylů, píšeme o nich tady.

5️⃣ O energetice se pod dojmem vysokých cen teď hodně mluví. Přečtěte si pět věcí, které Češi o tomto tématu neví, ale měli by.

🤭 Němci jsou často obviňováni ze špinavého obchodu s Ruskem – před válkou prý měli levnější plyn než ostatní země a jejich firmy díky tomu válcovaly konkurenci. Je to nesmysl.

Osobnost týdne

Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise

Ve středu přednesla Projev o stavu unie, šéf(ka) komise takto mluví jednou ročně po vzoru amerických prezidentů. Řeč sledovala logiku dětské říkanky o myšičce, která vařila kašičku a musela všechny nasytit. Není to myšleno nijak negativně, takto všeobjímající tyto projevy prostě bývají. Šlo o pečlivě vystavěnou show, na kterou von der Leyenová přímo do sálu pozvala ženu ukrajinského prezidenta Olenu Zelenskou a dvě mladé Polky, které organizovaly pomoc ukrajinským uprchlíkům v Polsku v prvních dnech války. Řadu posluchačů von der Leyenová nasytila, objevila se ale i kritika, že třeba ohledně boje s cenami energií měla být konkrétnější. Špičkoví experti ale vysvětlují, že právě taková míra detailu, kterou von der Leyenová zvolila, je pro podobné proslovy naprosto přiměřená.

Co si poslechnout a kam zajít

🥇 HN pořádají největší tuzemskou byznysovou konferenci na téma Green Deal. Přijede spousta firem, expertů či politiků včetně Franse Timmermanse, výkonného místopředsedy Evropské komise a hlavního muže Green Dealu. Přijďte!

👂 Jak je na tom EU a jak hodnotit projev šéfky Evropské komise von der Leyenové o stavu unie? Poslechněte si ze záznamu debatu moderovanou jedním z Ředitelů Evropy.

⁉ A zase Green Deal – je příležitostí, nebo hrozbou? Odpoví debata v Kampusu Hybernská.

Tečka podle Ondřeje Housky

Napsal jsem komentář s názvem Europeizace Petra Fialy – vysvětluji v něm, jak premiér, poté co se dostal do funkce, mění své dřívější hodně kritické postoje k EU – pod tíhou reality. Ozval se Ondřej Krutílek, poradce Fialy a také europoslance Alexandra Vondry. A tak v dnešní Tečce dávám prostor jeho reakci:

„Petr Fiala se proměnil z euroskeptika v někoho, kdo volá po evropském řešení energetické krize,“ tvrdí Ondřej Houska ve svém komentáři. A dodává, že kromě národních zájmů existují také zájmy evropské. Nemyslím si ani jedno. Petr Fiala si možná občas nasadí ideologické brýle, ale ať už vystupuje jako politolog, nebo politik, je hlavně realista. Takže když volá po evropském řešení, neznamená to nic víc, než že je třeba je nacházet skrze EU. Vědom si toho, kam se evropská integrace institucionálně dostala. Slovo institucionálně zdůrazňuji. To, že v Bruselu máme Evropskou komisi a Evropský parlament, totiž neznamená, že máme i autentické reprezentanty evropských zájmů. Důvod? Nemáme evropský lid. A v dohledné době ani mít nebudeme. Takže se musíme spokojit s ‚lidy‘ v jednotlivých členských státech. Jinak řečeno, evropské zájmy neexistují, pokud jimi nemyslíme zájmy více států, které se překrývají, aktuálně třeba (energetická) bezpečnost. Proto dělat z nich něco víc než jsou, nebo jim dokonce přisuzovat nějakou novou, vyšší kvalitu je zavíráním očí před skutečností. Nejlépe je to vidět na reálném životě: zatímco vlády napříč EU se pod tíhou energetické krize dostávají pod tlak, unijní instituce jsou v chillu a jedou business as usual. V závětří a bez lidu v patách si to mohou dovolit.“

Opačné názory vítám, tříbí argumentaci a myšlení. Pište nám zde nebo zde, rádi dáme v Ředitelích Evropy prostor ať už souhlasným, nebo nesouhlasným postojům.

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy