To je snad vtip!

Přesně takhle reagovala španělská ministryně energetiky Teresa Riberová na návrh Evropské komise na zastropování cen energií. Komise ho po dlouhých průtazích konečně předložila v úterý. Stanovila ho nad očekávání vysoko, na 275 eurech za megawatthodinu – nyní se plyn prodává za zhruba 120 eur. Kdyby strop, jak ho komise chce, platil, dokonce by nezabránil ani cenovým rekordům zaznamenaným v létě. Takže země EU, které po zastropování cen dlouho volají, protáhly znechuceně obličej podobně jako Španělsko. Nadšené ale nejsou ani české podniky a chtějí po Fialově vládě národní strop. Vysvětlujeme zde.

Jako psi

Strop se ale nelíbí ani jeho dlouhodobým kritikům, především Německu. To sice schválilo regulaci ceny plynu doma, na unijní úrovni ale říká „nein“ – varuje, že kdyby byl plyn příliš levný, firmy a lidé přestanou šetřit a v tu ránu bude plynu nedostatek. Na dnešní schůzce ministrů energetiky EU v Bruselu se proto státy o stropu „zhádají jako psi“, jak to definoval zástupce českého předsednictví. Hádka pak naznačí, jestli existuje cesta ke kompromisu. Ministři proberou i klíčové společné nákupy plynu a méně razítek pro povolení stavby obnovitelných zdrojů. Tady se naopak čeká shoda.

Půjde to v Česku?

„Lze s plnou odpovědností říct, že jde o skutečnou revoluci. Výsledkem bude rychlejší a jednodušší stavba nových solárních a větrných elektráren nebo jednodušší povolování tepelných čerpadel,” říká pro projekt České zájmy v EU Pavel Doucha, advokát, který se zabývá energetikou. Instalace solárů nebo čerpadel by se tedy měla rapidně zrychlit. Příklad: když úřad do měsíce od podání žádosti nestihne vydat povolení, investor se může pustit do stavby, jako by povolení získal. Tak uvidíme, jestli to fakt bude fungovat i v Česku, kde je stavba čehokoliv téměř nemožná.

Česko ❤ Green Deal

České předsednictví EU se hrdě hlásí ke Green Dealu. Ministrům členských zemí na dnešek připravilo debatu o dopadech energetické krize na průmysl a v podkladech říká, že Green Deal je jediná cesta vpřed. „Způsob, jak skutečně zmírnit vysoké ceny energií (…), je urychlit zelenou transformaci našeho průmyslu. Nejen modernizovat energeticky náročná odvětví, ale také vytvářet příznivé podnikatelské prostředí pro ekologické produkty,“ stojí v textu, do kterého Ředitelé Evropy nahlédli.

Ostře sledované: Fakt skončí dnešní auta?

Samy automobilky tvrdí, že s navrhovaným zákazem prodeje nových aut na benzin a naftu od roku 2035 nemají problém, protože elektromobilita je prostě budoucnost. Na zákazu už je shoda, ale musí ho ještě formálně potvrdit Evropský parlament. A jak vysvětlujeme, nakonec to nemusí být taková formalita, jak se zdálo. Ředitelé Evropy mluvili s několika europoslanci a názory se liší: jedni tvrdí, že zákaz je definitivní, druzí předpovídají zmírnění pravidel pro syntetická paliva, tedy benzin a naftu s nulovými emisemi, pokud se jejich výroba ukáže jako proveditelná. Rozhodnutí padne v lednu.

Bejvávalo dobře

Pořád slyšíme, že současní politici jsou mnohem horší než ti dřívější, že v politice chybějí skuteční lídři. Je to pravda? Henry Kissinger, legenda světové diplomacie, říká, že ano! Ve své nové knize zportrétoval šest lídrů, které osobně poznal, pět mužů a jednu ženu. A tvrdí: minimálně na Západě se výrazně snížila pravděpodobnost, že takoví politici někdy opět vyrostou. Důvod by přitom nás Čechy měl hodně zajímat – upadající školství, podcenění významu vzdělání, hlavně toho humanitního. Kissingerovu knihu a jeho argumenty pro vás rozebíráme tady.

Posselt chválí

Podle nejvýznamnějšího představitele sudetských Němců Bernda Posselta má Česko „nejlepší předsednictví ze sedmapadesáti, která jsem zažil“. Posselt to řekl na výroční debatě Česko-německého diskusního fóra minulý týden v Bamberku. Česko podle něj dobře zvládá hlavně energetickou krizi a podporu Ukrajině. Posselt byl dvacet let europoslancem, dodnes jezdí na zasedání do Štrasburku a unijní dění sleduje i jako člen vedení bavorské CSU. Jeho pochvala nepostrádá jistou ironii, protože v roce 2003 byl právě Posselt jedním z těch europoslanců, kteří hlasovali proti rozšíření EU o deset východoevropských zemí včetně Česka (tehdy kvůli Benešovým dekretům).

Kamarádka Francie

Když mělo Česko v roce 2009 předsednictví EU poprvé, víceméně veřejně se hádalo s Francií. Tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy Čechům předsednictví předával jen velmi neochotně, čeští představitelé se vůči Paříži taky nechovali zrovna bez pohrdání. Teď jde vše mnohem lépe. Jak řekl Ředitelům Evropy vysoce postavený český diplomat, který se Francií zabývá, „Francouzi jsou nápomocní, přívětiví, rádi pomohou“. Podle něj to je díky prezidentu Emmanuelu Macronovi, který, na rozdíl od řady předchůdců, střední a východní Evropu neignoruje. V HN jsme ostatně upozornili, že Macron do Prahy jako svého velvyslance poslal špičkového diplomata právě proto, aby Francie a Česko tentokrát během svých předsednictví nešly proti sobě.

Potížisté Nizozemci

Taková sympatická země! A přesto, je-li teď stát, který v pozadí všechno blokuje a čeští vyjednávači při EU z něj mají bolehlav, je to Nizozemsko. Nizozemci jsou proti tomu, aby EU v prosinci zopakovala svůj slib Ukrajině, že se s ní jednou počítá jako se členem, jsou proti přiznání kandidátského statusu dalším zemím, odmítá zrušit víza Kosovu, přestože to Evropská komise doporučila, a oponuje i vstupu Chorvatů, Rumunů a zejména Bulharů do Schengenu, navzdory tomu, že i tomu daly unijní instituce zelenou. Svoje „ne“ říkají Nizozemci v pozadí bez maďarského humbuku. Na věci to ale nic nemění. Pokud tedy chce Česko dosáhnout nějakého úspěchu v těchto vysoce politických otázkách, premiér Petr Fiala (ODS) bude asi muset zvednout telefon a zavolat Markovi Ruttemu.

Putinovo víno

O tom, že Vladimir Putin skrytě vlastní obří luxusní jachtu, se spekulovalo, když byla tato loď v EU v rámci sankcí zabavena. Putin ale má taky, mimo jiné, exkluzivní sbírku vín, kterou skladuje v moldavském vinařství Cricova. Na tom samo o sobě není nic divného, jde o místo, které pro tyto účely využívají i další současní či bývalí politici, třeba Angela Merkelová nebo John Kerry, čteme na webu vinařství. Stále tam také najdeme sbírku vín nacistického maršála Hermanna Göringa. Tak trochu pikantní to je kvůli tomu, že Moldavsko má momentálně jasně proevropskou vládu, která chce vstoupit do EU. Proruská opozice ale proti ní organizuje velké demonstrace.

Vlci bez ochrany?

Není to tak dávno, co jsme v tomto newsletteru psali o tom, že vlci roztrhali už několikátého poníka šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na její farmě v severním Německu. Odhadovali jsme, že vlci se zřejmě stanou evropským tématem kvůli přibývajícím útokům na zemědělská zvířata. A je to tady. Lidovci, nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, tento týden vyzvali, aby byl vlkům odebrán status chráněného druhu. Jejich smečky rostou – v Německu údajně až o 36 procent ročně – a tedy není důvod je dál přísně chránit. Odebrání statusu by znamenalo, že by vlky mohli farmáři snadněji zabíjet, očekávejme proto v blízké době debatu s ochránci šelem.

Co si přečíst

↗ Zemní plyn je teď výrazně levnější než v létě, ale cena půjde zase nahoru. Proč? A proč je na návrhy na zastropování cen plynu fakt potřeba dávat pozor? V HN to vysvětluje profesor Dirk Buschle, přední světový odborník na energetiku.

👉 Každá země chce po lidech i firmách, aby výrazně šetřili s energiemi. Tady je návod, jak je nejlépe motivovat.

🤦‍♂️ Čeští vědci si nechrání svůj výzkum před čínskými špiony, nevědomky se tak mohou podílet na modernizaci čínských zbraní, ukázala studie.

Osobnost týdne

Jan Dusík, náměstek

Co si poslechnout a kam zajít

☕ Jak lze omezit zdražování a jak přesně pomoci lidem, na které dopadá nejvíc, aniž by to zruinovalo státní rozpočet? Pusťte si online debatu z cyklu Café Evropa.

🎶 Bek ladí Evropu – to je název podcastu ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. Chce v něm vysvětlovat, jak EU funguje, zatím vznikl první díl.

📣 Zajděte na debatu o EU s několika politiky z koalice Spolu nebo s bývalým slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou.

Tečka podle Ondřeje Housky

Evropský parlament oslavil 70 let existence a opět zaznělo, že by měl mít větší pravomoci, protože je přece přímo volen občany. Šlo by o velkou chybu. Nechme věci tak, jak jsou, kdy mají členské státy stejnou nebo větší roli (záleží podle konkrétní oblasti) než Evropský parlament. Další posilování jeho pravomocí by v lidech jen posílilo dojem, že se rozhoduje na úrovni, které nerozumí a která jim je vzdálená. Ovšem překvapilo mě, že víc mimo než zastánci dalšího posilování europarlamentu byli v den zmíněných oslav sedmdesátin jeho tvrdí kritici. Polský europoslanec Ryszard Legutko ukázal obvyklý přístup všech ideologů, když nenabídl argumenty, ale jen fráze. „Evropský parlament se stal apolitickým nástrojem levice, která pomocí něj vnucuje své názory“ – tuto a další perly Legutko pronesl. Že je názorově v menšině, je výsledek nikoliv manipulace, ale něčeho, čemu se říká svobodné volby. Evropský parlament má rozhodně problém s odpovědností voličům (accountability), ale úplně jiný, než jak ho prezentoval Legutko, šéf europarlamentní frakce, do níž patří i ODS. Kdo chce podrobnější vysvětlení, nabízím ho tady.