Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči

 


Kdo si neřekne o přidání, když mu příjem ohlodává rekordní inflace?


Panorama české červnové inflace připomíná Manhattan, napsal kolega Aleš Vojíř do titulku článku, v němž s pomocí přehledných infografik ukazuje, co všechno a jak v Česku zdražuje. Jistě v nich najdete, kvůli kterým položkám se nyní snižuje i vaše životní úroveň, rostoucí ceny se už totiž dotýkají prakticky každého. A to inflace, která v meziročním vyjádření přesáhla už 17 procent, ještě není na vrcholu.

Zdražování dopadá nejvíc na lidi se stabilním příjmem, ale má i nečekané oběti – kvůli dopadu růstu cen na poptávku zkrachoval už i první e-shop. Nelze přehlížet, že napětí ve společnosti roste. Teď jde o to, jak zajistit, aby se u nás inflace nezahnízdila a neohlodávala úspory ještě po tom, co se přežene nákladový šok způsobený explozí cen surovin či nedostatkem dodávek kvůli chybějícím čipům. To je primárně úkolem centrální banky.

Složení jejího vedení se se začátkem prázdnin razantně obměnilo. Jakou politiku bankovní rada zvolí, je zatím hádanka, noví radní si zatím uložili bobříka mlčení. Jedinou výjimkou je viceguvernérka Eva Zamrazilová, které poskytla rozhovor České televizi v den, kdy statistici informovali o novodobém cenovém inflačním rekordu.

Ze slov zkušené ekonomky, která v bankovní radě seděla už v letech 2008–2014, samozřejmě nevyčtete, jak bude o sazbách hlasovat. Ovšem nelze přehlédnout, jaké hlavní faktory Zamrazilová jmenuje jako podmínky návratu k cenové stabilitě. Zmínila konsolidaci fiskální politiky – tedy aby stát méně utrácel či vybral více na daních. A k tomu přidala „především podzimní mzdová vyjednávání.“

První faktor je mimo vliv ČNB, ta může dávat vládě a koaličním poslancům jen dobré (a pokud možno ne hraběcí) rady. Snížit deficit současná vláda jistě chce, ale málokdy to bylo těžší než nyní, kdy se na ni ze všech stran valí žádosti o kompenzace drahoty a ekonomika přitom není zrovna v optimální kondici.

A vyjednávání o platech? To je velká neznámá. Odbory jsou sice v Česku přes občasnou slovní radikálnost tradičně poměrně uměřené, ale nikdy také nemusely čelit takové inflaci. Nezaměstnanost je u nás dál velmi nízká, takže vyjednávací síla zaměstnanců – nejen těch odborově organizovaných – není zanedbatelná. A kdo v situaci, kdy má šanci vyjednat si vyšší příjem eliminující dopad inflace, dá na apely z České národní banky volající po střídmosti?
Výběr týdne

 

Jak otupit ruskou plynovou zbraň

Nic neohrožuje většinu evropských ekonomik, samozřejmě včetně té české, tolik jako možnost, že Rusko ve „vhodné“ chvíli vypne dodávky plynu. Dobrá zpráva v této mizérii je, že evropské státy při přípravě na „den D“ spolupracují a Česko v tom hraje důležitou roli.

 

Zemědělství za války a v budoucnosti

Jak vlastně uvažují šéfové největších zemědělských podniků? Co se děje s cenami komodit a jak bude vypadat zemědělství budoucnosti? Kdo o tom může mluvit zasvěceněji než muž, který u nás řídí podnikání mezinárodní skupiny hospodařící v Česku na 25 tisících hektarů.

 

Tanec bilionů a budoucnost Česka

Číslo 1234 se krásně pamatuje. Přidejte k němu devět nul a máte sumu, kterou Česko do konce desetiletí dostane z EU na dekarbonizaci průmyslu i pomoc chudším skupinám obyvatel. Aby to nebylo málo, může si od Evropské unie i velice levně půjčit dalších 350 miliard korun a splácet až za dlouhou dobu. Vzhledem k vysokým úrokům doma je to příležitost jako hrom. Výmluvy na nepřipravené projekty snad tentokrát nezazní, vždyť jde o investice v životním zájmu země.

 

Když konec povinnosti neznamená konec

Srazit cenu pohonných hmot není nic jednoduchého. Vláda se motoristům moc nezavděčila snížením spotřební daně, které kvůli silnému dolaru a tehdy zdražující ropě málokdo zaznamenal, a ani s dopadem tažení proti biosložkám to nevypadá nejlépe.

 

Euro, dolar a magie kulatého čísla

Na chvíli, kdy bude společná evropská měna znovu levnější než dolar, se čekalo dvě desetiletí. Přitom dosažení parity některé banky předpovídaly už před nějakými pěti lety, kdy Fed zvyšoval sazby a ECB stále pumpovala miliardy eur do oběhu. Ovšem chvíle, kdy se hodnota eura na displejích traderů na chvíli vyjadřovala číslem začínajícím nulou a řadou devítek, přišla až tento týden. Jak se dočtete, euro není zdaleka jedinou měnou, která proti dolaru oslabila.

 

Twitter jako horký a hodně drahý brambor

Sága Elon Musk versus Twitter dospěla do dalšího stadia. Spor už je u soudu a právníci se těší na mimořádné žně.

 

Bye bye kuno, vítej euro. A co ty, koruno?

Tento týden se do eurozóny definitivně vydalo Chorvatsko, a tak je tato sezona poslední, co se u Jadranu bude platit měnou zvanou kuna. Nebude zkušenost z tradičního dovolenkového ráje lekcí i pro Čechy, tradičně milující vlastní „nezávislou“ měnu?

 

Komu se vyplatí soláry a za jakých podmínek?

Cenové tsunami, které se prohnalo trhem s energiemi, donutí i úředníky méně topit a skoro každého přiměje zamyslet se, jak své účty za elektřinu či plyn udržet pokud možno v rozumných mezích. Pro řadu lidí má cenu vsadit alespoň na částečnou soběstačnost. Nejste mezi nimi i vy? V analýze najdete podklady, díky nimž se nebudete rozhodovat jen podle intuice.

Přeji hezký víkend
Luděk Vainert
ludek.vainert@economia.cz




         


Copyright © 2022 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.