Copy
View this email in your browser
Kdy jste si naposledy koupili software, hudbu nebo film v krabičce, tedy ve fyzické formě? Není to nutně zpátečnictví, i když poslech gramofonových desek tak může vypadat. Může to být způsob, jak ušetřit spoustu peněz. Během pár minut můžete mít v peněžence třeba o tisícovku víc.
 
Dnešní newsletter jsem začal psát o něco později, protože jsem čekal na PPL, až přiveze krabičku, ve které byl leták a kartonová kartička. Na ní byl vytištěný alfanumerický kód – předplatné Microsoft Office pro domácnosti. V podstatě jsem musel, protože součástí předplatného je spousta místa na OneDrive. Jiná otázka je, proč jsem nevytáhl kreditku a nezaplatil přímo Microsoftu, jak by se mu to líbilo. Důvodem je právě ta tisícikoruna.
 
V Megapixelu byla krabicová verze za 1690 korun a doprava zdarma s doručením do druhého dne, od Microsoftu, digitálně s doručením okamžitým, bych zaplatil 2699 korun. Takhle v praxi vypadá příplatek za pohodlí. Podobných příkladů jsou spousty a společný mají jeden jmenovatel – absolutní kontrolu provozovatelů velkých digitálních platforem nad cenotvorbou. A i tak se těžko vysvětluje, jak je možné, že fyzický produkt, který musí někdo vyrobit, přepravit, skladovat, vyskladnit a doručit k zákazníkovi, stojí o 45 procent méně než digitální licence, kterou automaticky odbaví informační systém za zlomek sekundy.
 
Podobné je to i u videoher. I v případě úplných novinek je možné koupit v obchodech hry o něco levněji nebo častěji s nějakým dárkem, tričkem, plakátem, drobností, která nemá velké výrobní náklady, ale zvyšuje vnímanou hodnotu pro zákazníka. V krabičkách přitom už dávno nejsou CD nebo DVD, ale odkazy pro aktivaci hry v nějaké on-line distribuční platformě. Pár týdnů po zahájení prodeje se ale fyzické kopie začnou prodávat s výraznou slevou, zatímco v oficiálních on-line obchodech cena zůstává. Obchodníci potřebují vyčistit sklady, kódy na datových úložištích Steamu, Microsoft Storu nebo App Storu či Google Play ale tolik místa nezabírají.
 
V nemilosrdném herním světě i digitální verze většiny her rychle zlevní. První vlna slev přichází třeba už měsíc po vydání, ale většinou jen v rámci časově omezené akce, pak se cena zase vrátí a některé hry, ty opravdu úspěšné, si cenu drží léta.
 
U aplikačního softwaru, kde zdaleka není takový přetlak jako u her, kdy každý den přicházejí nové tituly, je cenová politika ještě rigidnější a pro uživatele často mnohem nevýhodnější s tím, jak největší poskytovatelé softwaru přešli na systém předplatného. Přístup k aplikačnímu softwaru je dražší než v době krabicových verzí. Vstupní náklady byly vyšší, ale software bylo možné využívat bez dalších omezení a celkové náklady mohly být a často byly mnohem nižší. Nové placené verze dávaly smysl jen při velkých posunech v technologiích a tvůrci softwaru měli také důvod dát si na nových verzích záležet. To platí pro firemní zákazníky a mnohem více pro zákazníky domácí. 
 
Ostatně důvod, proč si vůbec platit Microsoft 365 nebo Google One je primárně v on-line úložišti a synchronizaci dokumentů. Když Google zpoplatnil ukládání fotografií do služby Google Photos, po prozkoumání alternativ vyšla jako nejlepší právě varianta „prostě zaplatit“. Ne za automatické úpravy fotek a vytvořené animace, ale za to, že o fotky člověk nepřijde, když mu umře disk v počítači nebo když utopí nebo mu ukradnou telefon.
 
A s Microsoftem 365 je to vlastně stejné – je pohodlné tuhle službu mít, ale je smutné, že ji Microsoft nabízí skoro dvakrát tak dráž, než za kolik stejnou službu prodávají jeho obchodní partneři ve fyzické podobě. A to nemluvím o tom, že kvůli takové drobnosti, jako je papírová kartička s kódem, musí vyrazit do ulic čoudící dodávka.
 
Poučení z toho asi žádné speciální není, jen to, že nejpohodlnější cesta není vždy nejlevnější, a že korporace zůstanou korporacemi.
 
A Microsoft v tom samozřejmě není sám. Apple dělá milované produkty, ale uvnitř firmy to také podle všeho vře. Pandemie a přechod na práci z domova změnil zaběhané pořádky, které v Applu platily od sedmdesátých let. Apple funguje jako armáda s jasným rozdělením rolí a také s oddělením týmů od sebe. O utajování nových projektů vědí všichni, kdo četli životopis Steva Jobse nebo viděli jeho zfilmovanou verzi. Za Jobse měl ale Apple v čele vizionáře, který se sice choval jako kretén, ale který dokázal několikrát změnit svět. Pod vedením Tima Cooka Apple zůstal u rigidní organizační struktury, ale prostředí se změnilo.
 
Kromě přesunu na home office mimo zraky manažerů umožnilo zavedení komunikačního nástroje Slack komunikovat zaměstnancům, kteří k sobě dříve neměli přístup. Výsledkem bylo několik případů, kdy zaměstnanci Applu veřejně ventilovali svou nespokojenost s děním ve firmě. Jako ve všech velkých firmách se začalo mluvit o spravedlivém odměňování, sexismu a dalších problémech ve vztazích firem k zaměstnancům. Dlouhé víkendové čtení o snahách malé skupiny zaměstnanců Applu změnit firemní kulturu připravil server The Verge
 
Standard USB, universal serial bus či univerzální sériová sběrnice, mělo usnadnit práci s příslušenstvím osobních počítačů, a chvíli to i fungovalo. Standard s konektorem USB-C měl opět zjednodušit připojování různých zařízení k počítačům, telefonům a dalším zařízením, ale od začátku v tom byl nepořádek. Jediné, na co se uživatelé u USB-C konektorů mohou spolehnout, je fakt, že ho do zdířky mohou strčit oběma stranami. USB konektor totiž neříká skoro nic o samotném kabelu ani o tom, co je na druhé straně zdířky. Teď přichází standard USB4, což je více méně přejmenovaný Thunderbolt 3 od Intelu.
 
USB4 na rozdíl od předchozího standardu vyžaduje podporu napájení s vysokým výkonem, přenos obrazu přes DisplayPort a napojení na PCI Express. USB-C v současnosti tyto funkce může podporovat, ale nemusí. I nový standard už má mít jednotnou nabídku funkcí, což je změna k lepšímu. Nejasnosti jsou ale u výkonu napájení i přenosové rychlosti. A tak se zpožděním nezisková organizace řídící vývoj USB standardu zveřejnila nová oficiální loga, která mají zákazníkům říct, jaký kabel si vlastně kupují, jestli zvládne napájet zařízení 240 W nebo jen 60 W a jestli zvládá přenosovou rychlost 40 Gbps nebo poloviční.
 
Mimo zmatků a osud velkých korporací je zatím český Průša Research. Ten nyní představil budoucnost výroby v podobě automatizované tiskové farmy, která na Světové výstavě v Dubaji ukazuje, že Češi umí i jiné věci než pivo, křišťál a škodovky. Vývoj systému, který pohání baterii 34 velkých tiskáren (větších než stávající Prusa i3 MK3S+, ale menších než chystaný model XL), které po dokončení tisku robotická ruka zbaví tiskového plátu s výrobkem a přenese ho k výdejnímu okénku. Tiskový plát se pak vrací zpět. Řídicí software Prusa Connect automaticky vytváří a upravuje tiskovou frontu, aby byl tisk co nejefektivnější.
 
Pro Světovou výstavu je to celé hezky nasvícené, ale základ je plně funkční automatický výrobní systém, který potřebuje jen občas doplnit tiskové struny. V případě selhání tiskárny se dá celá jednotka vytáhnout ze skříně a na dobu opravy nahradit jiným kusem. Do prodeje by se celý automatizovaný systém měl dostat v příštím roce, záleží ale i na dostupnosti potřebných čipů.
 
Na Techu jsme si tento zkrácený pracovní týden hráli s novým iPhonem 13 Pro, který nám půjčili z Alzy. Pokud máte starší iPhone, určitě si užijete skvělou výdrž baterie. Vychvalovaný fotoaparát ale není tak úžasný, jak se při prezentaci novinek mohlo zdát. Prostě solidní telefon bez překvapení.
 
Spoustu papíru a inkoustu jsme použili při testování už druhé tiskárny Epson s technologií EcoTank (druhou v redakci, Epson má modelů víc). Stejně jako poprvé jsme ale nedokázali dodanou náplň vyčerpat, i když jsme tiskli 113 celobarevných A4 v nejvyšší možné kvalitě. Cena inkoustu vás překvapí. (Odemčeno)
Nakonec jsme otestovali staronový soundbar Sonos Beam. V nové verzi dostal podporu Dolby Atmos, i když bez vyhrazených reproduktorů, které by zvuk odrážely o strop. V testu jsou i výsledky měření frekvenční odezvy, pokud chcete vědět, co se vlastně od miniaturního soundbaru dá čekat.

 Facebook Twitter 


Copyright © 2021 Economia - Newslettery, All rights reserved.


Chcete změnit příjem těchto e-mailů?
Můžete změnit nastavení případně odhlásit jejich odběr.