Copy
Zobrazit e-mail v prohlížeči

Milé čtenářky, milí čtenáři,
 
píšu pro vás právě reportáž ze Švédska, kde jsem strávil většinu minulého týdne ve snaze pochopit tamní nárůst vražd střelnou zbraní. Letos už jich bylo 47. O víkendu před mojí cestou například patnáctiletý kluk v obchodním centru v Malmö za bílého dne zastřelil 31letého šéfa konkurenčního kriminálního gangu a zranil kolemjdoucí turistku. O víkendu, kdy jsem ze Švédska odjížděl, pak ve městečku Eskilstuna (kde, pro zajímavost, koncem 30. let našly nový domov tisíce před nacisty prchajících sudetských sociálních demokratů) neznámý zločinec na dětském hřišti postřelil matku a dítě. Švédský nárůst násilí je projevem stále násilnějšího souboje gangů, který si vyžaduje rostoucí počet nevinných obětí z nekriminálního prostředí. Před volbami, které proběhnou 11. září, je proto kriminalita hlavním tématem. 


 
Násilí se k zavedenému obrazu klidného, hladce fungujícího Švédska nehodí, a proto vyvolává dlouhodobě značnou mezinárodní pozornost. Racionální analýze často brání skutečnost, že si do Švédska lidé ze zbytku světa rádi projektují své představy. Dá se říct, že Švédsko je víc než stát – Švédsko je symbol. 
 
„Levice a liberálové Švédsko desítky let považovali za uskutečněnou utopii. Za společnost rovnosti, tolerance, otevřenosti a premianta všemožných mezinárodních žebříčků, které měří kvalitu života. Země byla jakýmsi vlajkonošem liberálních let, inspirací, vzorem k následování pro ostatní,“ řekl mi v rozhovoru před minulými volbami před čtyřmi lety Paul Rapacioli, který ve Stockholmu založil anglicky psaný zpravodajský server The Local. „Tradicionalisty Švédsko odjakživa provokovalo. Rádi proto vidí a šíří negativní zprávy, které navozují pocit, že Švédsko kolabuje. A s ním také liberální ideje posledních let.“ A to hlavně mimořádně vstřícné přijímání stovek tisíc uprchlíků z válek na Balkáně, na Blízkém východě a na východě Afriky, kterým se skandinávská země od 80. let do roku 2016 vyznačovala. 
 
Chtěl jsem si proto o situaci udělat obrázek přímo na místě. Rozhodl jsem se netříštit pozornost přejížděním mezi různými městy a raději jsem si vybral jedno – druhý největší Göteborg. Pět dní jsem od rána do pozdního večera trávil v přistěhovaleckých předměstích, která švédská policie kvůli vysoké kriminalitě a mnohým sociálním problémům zařadila do svého seznamu „extrémně zranitelných oblastí“. Mluvil jsem s tamními policisty, s farářem, filmovým dokumentaristou zdejšího násilí, s učitelem a ředitelkou školy, se sociálními pracovníky, několika lokálními politiky, s lidmi z bytové společnosti a samozřejmě se spoustou obyvatel. S těmi staršími, kteří do Švédska prchli v 80. letech, s jejich ve Švédsku narozenými dětmi, dnes dvacátníky, i s lidmi z poslední přistěhovalecké vlny minulé dekády. 


 
A každý rozhovor otevíral nové okno do pochopení problému. Například ten se somálským homosexuálem Ismailem, který ze své vlasti utekl ze strachu z islamisty do Švédska, protože tu už od dob somálské války a hladomoru počátku 90. let žili jeho příbuzní. Brzy po příjezdu s nimi ale musel přerušit kontakt, protože jim také vadila jeho homosexuální orientace, a přestěhoval se do Göteborgu, kde může studovat tanec. Bydlí teď přesto na přistěhovaleckém předměstí, protože na byt v jiné části města nemá peníze. Líbí se mu, že ve Švédsku nemusí svou orientaci skrývat – na ruce má henou nakreslené symboly, ačkoli to je „zdobení“, které v jeho kultuře přísluší jen ženám. A současně má rád atmosféru ulic předměstí, kde jsou početné původem somálské rodiny – připomínají mu domov. Ale zároveň čelí posměškům a nadávkám zdejších homofobních puberťáků a kvůli své orientaci podle svých slov nemá jediného somálského kamaráda. Je to paradox jeho exilu: chybí mu domov, ačkoli ho tento domov nepřijal takového, jaký je. Líbí se mu somálská atmosféra předměstí, ačkoli ho somálská komunita zavrhuje. 
 
Nic nenahradí možnost být v terénu a slyšet v dlouhých rozhovorech takovéto komplikované příběhy. K realitě se tak zahraniční reportér dostane mnohem blíže než pouze vyčtenou rešerší nebo telefonickými hovory s experty. Takové cesty jsou vlastně důvodem, proč tuto práci dělám, protože mně samotnému umožňují světu lépe rozumět. A na tomto místě děkuji vám čtenářům za důvěru – cesty jsou možné jen díky tomu, že si Respekt kupujete. A čím víc čtenářů budeme mít, tím více bude také reportážních cest. 
 
Švédskou reportáž najdete v příštím vydání Respektu. Jen tu naznačím, že to úplně optimistické čtení nebude – integrace se, sečteno a podrženo, moc nepovedla, protože Švédsko nemělo plán, jak stovky tisíc nových obyvatel do země zapojit. Síla gangů, nárůst násilí a etnická segregace měst jsou toho důsledkem.
 
Zatím najdete spoustu skvělého čtení v aktuálním vydání. Například články kolegy Jiřího Nádoby o vysokých cenách energií – Jirka má dar srozumitelně a čtivě přiblížit často velmi technické, suché ekonomické souvislosti (https://www.respekt.cz/tydenik/2022/35/nase–valka–zacina?issueId=100581 a https://www.respekt.cz/tydenik/2022/35/jak–preckat–zimu?issueId=100581). Nebo vynikající reportáž Ivany Svobodové z kampaně Andreje Babiše https://www.respekt.cz/tydenik/2022/35/boji–se–babis–na–hrad?issueId=100581. (Ivana je momentálně znovu na Ukrajině, odkud jistě brzy přiveze další zajímavý text). Anebo společensky důležitý text Andreji Procházkové „Bolesti, o které se nemluví“ (o čem myslíte, že to bude?). https://www.respekt.cz/tydenik/2022/35/bolest–o–ktere–se–nemluvi?issueId=100581.  
 
Na webu Respektu pak právě teď najdete zajímavý rozhovor o Michailu Gorbačovovi – Ondřej Kundry si povídal s režisérem Vitalijem Manským, tvůrcem dokumentu o posledním sovětském prezidentovi. https://www.respekt.cz/rozhovor/vase–vlada–neni–ve–vztahu–k–moskve–dostatecne–principialni–a–zasadova
 
Ještě jednou děkuji za čtenářskou důvěru a přeji vám krásný zbytek léta!
 
Tomáš Lindner 

Sdílejte tento
e-mail s přáteli.
Přihlaste se k tomuto newsletteru.
Bude vám chodit každý týden.
Facebook
Twitter
Instagram
Copyright © 2022 Respekt (Economia, a.s.)
Tento e-mail jste dostali na základě svého přihlášení na 
www.respekt.cz/newslettery/ provozovaném Economia, a.s.

Odhlásit se z newsletteru / aktualizovat nastavení • Odhlásit se ze všech newsletterů Respektu