Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady. Pozor, ironie! Češi Evropu šest měsíců řídit nebudou, jak stojí v názvu newsletteru, jenže někteří politici to často tvrdí. Dost možná proto, že skutečnou roli předsednictví dostatečně neznají. Zásadně se podílet na tom, jak EU funguje, ale Češi během předsednictví mohou.
      

Juncker, Češi a SSSR

Jean-Claude Juncker, bývalý předseda Evropské komise, osobně poznal spoustu českých politiků. Má odpověď na to, proč Češi patří k největším euroskeptikům? „Pochopil jsem, že část politiků a veřejnosti je k evropské integraci skeptická, protože je přesvědčena, že se EU chová trochu jako Sovětský svaz ke svým satelitním státům,“ řekl Juncker o Češích v exkluzivním rozhovoru s HN. Prý se českým politikům vždy snažil vysvětlovat, že tomu tak není.

Co s tím?

Rozdíl mezi SSSR a EU je, mimo jiné, v tom, že EU funguje na základě vlády práva, říká Juncker. „A vláda práva je pojistkou pro menší členské země. Když nebude rozhodovat právo, největší státy si budou dělat, co se jim zlíbí. Vláda práva brání tomu, aby byl vliv největších států v EU příliš velký,“ připomíná lucemburský politik. Tak že by si to konečně uvědomili i čeští zastánci Viktora Orbána nebo polské strany Právo a spravedlnost?

To jako fakt?

HN se Junckera zeptaly, jestli s odstupem přijímá kritiku, že jakožto předseda Evropské komise zanedbával státy střední a východní Evropy. „Orbán a další taková tvrzení používali k útoku na mě. Ale není to pravda,“ tvrdí Juncker. No, tady s ním tedy nesouhlasíme.

Když se zavřely dveře…

„Na schůzkách za zavřenými dveřmi o evropské integraci vždycky mluvili velmi pozitivně,“ říká Juncker o českých politicích. Jak se podle něj chovali Václav Klaus nebo Andrej Babiš? A jaký byl mezi čtyřma očima Vladimir Putin? O tom mluvil Juncker s HN ve své lucemburské kanceláři. Po alkoholu nebylo ani stopy, zato vykouřil dvě cigarety, i když prý své ženě tvrdí, že s tím už přestal.

Ostře sledované: Ruská ropa

Země EU zakážou dovoz zhruba 90 procent ropy z Ruska, a to do konce roku. Česko, Slovensko a Maďarsko mají výjimku. Podle dohody by se ale měly i tyto státy vynasnažit, aby se ruské ropy co nejrychleji zbavily. A právě tady může vzniknout problém – zatímco Češi a Slováci slibují, že udělají, co bude v jejich silách, Maďarsko si veřejně libuje ve výrocích, že pro sebe ruskou ropu zachránilo. V příštích týdnech a měsících z toho může vzniknout další mimořádně sporná otázka, která bude státy unie rozdělovat. Pokud by náklady sankcí neslo 26 zemí, ale jedna se podílet odmítla, nebylo by to přijatelné. V takto mimořádné situaci je nutná solidarita v bolesti. Nehledě na to, že embargo zatím stále neplatí - maďarský premiér Viktor Orbán pozdržel jeho schválení, protože chce ze sankcí EU vyjmout ruského patriarchu Kirilla, naprostou Putinovu loutku. Tak to je asi ten tolik proklamovaný Orbánův hodnotový konzervatismus.

Kolik bude dobíječek na elektroauta

V Nizozemsku nebo v Německu není dobíjení elektromobilu problém, ale v Česku moc nabíječek nenajdete. Ministři dopravy států EU se ve čtvrtek na schůzce v Lucemburku nejspíš domluví na závazných pravidlech pro síť dobíjecích stanic – určí třeba hustotu sítě, aby od jedné stanice k další nebylo příliš daleko. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) bude hlasovat pro. A jakožto předsednická země pak bude Česko vyjednávat s Evropským parlamentem o definitivní podobě návrhu.

Bonjour, Petr

Premiér Petr Fiala se v úterý 7. června v Paříži sejde s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Návštěvu zatím oficiálně neoznámila ani jedna strana. Ředitelům Evropy ji ale potvrdily diplomatické zdroje. Macron ve svém nedávném projevu ve Štrasburku navrhl pro země za hranicemi EU, které by se chtěly stát jejími členy, speciální „politickou komunitu“. Uvnitř ní by státy měly nějaké výsady, například vstup na vnitřní trh, ale nebyly by členy unie. Česká vláda si přitom právě tohle pro Ukrajinu přeje. Pro Petra Fialu to bude dobrá příležitost ověřit si, jestli politická komunita vylučuje členství v EU a jaké jsou šance, že Ukrajina získá status kandidáta členství na příštím summitu EU na konci června. Pro frankofony, zajímavě popisuje vztah Francie k zemím za východní hranicí EU zpravodaj deníku Libération v Bruselu Jean Quatremer.

Štrasburk: Zelená, kam se podíváš

Europoslanci budou na svém zasedání ve Štrasburku od pondělí do čtvrtka hlasovat o balíku návrhů, které by měly vést k výrazně nižším emisím CO2 na kontinentu. Celý balík se jmenuje FitFor55, podle cíle dosáhnout v roce 2030 snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Jde hlavně o v Česku ostře sledovaný návrh na ukončení výroby aut se spalovacími motory do roku 2035. Půjde zatím „jen“ o stanovisko Evropského parlamentu, definitivní podoba všech návrhů vzejde až z následného vyjednávání s členskými státy. Vést „trialogy”, ono vyjednávání, spadne na Čechy, až v červenci převezmou předsednictví EU. Zpravodajové příslušných návrhů se nechali slyšet, že jsou si vědomi skeptického postoje české vlády k řadě věcí, ale i tak chtějí tlačit na to, aby Češi začali s trialogy rychle. „Musíme mít co nejsilnější mandát od Evropského parlamentu (pro jednotlivé návrhy, pozn. red.), aby měly členské státy jasně daný prostor, kudy jít,” řekla HN před hlasováním bojovně stínová zpravodajka klimatického fondu, belgická europoslankyně Sara Matthieuová.

Šerpa bude mít zástupce

V EU se jako šerpové neoznačují lidé pomáhající odvážlivcům zdolat nejvyšší hory světa, ale klíčoví pomocníci premiérů či premiérek, kteří pro ně připravují ta nejdůležitější jednání, tedy zasedání Evropských rad (summitů premiérů či prezidentů zemí EU). Šerpou Petra Fialy je Tomáš Pojar. A ten bude od 1. července mít pomocníka, jak zjistil tento newsletter. Pojarovým zástupcem se stane Jan Michal, diplomat působící v Evropské komisi se zkušenostmi z NATO či OSN. Pojarovi (a Fialovi) se budou hodit Michalovy rozsáhlé kontakty na lidi v evropských institucích. Pro Česko bude pracovat šest měsíců, tedy po dobu předsednictví. Pak se opět vrátí do Evropské komise.

COREPER

V eurohantýrce je to běžně používaná zkratka, a to z francouzštiny. Znamená Výbor stálých zástupců. Zasedají v něm velvyslanci členských států při unii. Ve většině případů se právě oni domluví na postoji k jednotlivým návrhům nebo různým krizím. Cílem je, aby ministři či premiéři už následně řešili jen ty nejspornější či nejcitlivější detaily. Coreper tak tento týden připravuje konkrétní podobu ropného embarga na Rusko. Existuje Coreper I a Coreper II, liší se podle agendy. „Dvojka“ řeší političtější, obvykle citlivější záležitosti, jako finance nebo migrační politiku, jednička ty techničtější, třeba energetiku nebo průmyslovou politiku. I když, co v EU není citlivé a politické… Oběma Coreperům bude od července předsedat Česko. Dvojce Edita Hrdá, jedničce Jaroslav Zajíček.

Kam zajít

🐼 Ústav mezinárodních vztahů na semináři vysvětlí, jak moc je Česko závislé na Číně a jak je na tom v porovnání se zbytkem EU.
☕ Kdy vstoupí do EU země západního Balkánu, nejsou jejich ambice obětí války na Ukrajině? O tom bude online debata z cyklu Café Evropa.

Osobnost týdne

Charles Michel, předseda Evropské rady

Šéf summitů lídrů členských zemí EU před pondělním summitem opakoval, že dohoda na embargu na ruskou ropu je možná. Řada politiků i komentátorů to přitom vylučovala. Pravdu měl Michel.

Co si přečíst

🚗 O tom, jak evropské plány na snížení emisí dopadnou na občany, se hodně mluví, ale málo ví. Asociace pro mezinárodní otázky tyto dopady propočítala a navrhla opatření, která mají zajistit, aby se příjmy nejchudších domácností nepropadly, ale naopak zvýšily.
👋 V EU funguje jediná továrna, která vyrábí nové tanky. Kolega Martin Ehl v ní byl a sepsal o tomto „doupěti Leoparda“ reportáž.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Je červen a to je měsíc, kdy se v Bruselu už od roku 2007 konala Czech Street Party, festival pod širým nebem před budovou Stálého zastoupení ČR při EU. Hrála hudba, tancovalo se, zpívalo, veselilo se. Poslední dva roky tradice vynechala kvůli covidu. Vynechá ale i letos, ačkoli covid už není a všichni se dávno hromadně veselí. Údajně je to proto, že se nestihly termíny výběrových řízení na technické zajištění, jak se střídala vláda. Jiné zdroje upozorňují, že se akce tentokrát měla konat před Evropským parlamentem, kde se ale nesmí prodávat alkohol (!), takže dlouholetý partner, plzeňský pivovar, ztratil zájem. Žádné drama, místo piva si Češi v Bruselu tentokrát dají běh se Zátopkem. Ale je to škoda. Czech Street Party nebude zrovna ve chvíli, kdy se dostala do mimořádně populární knížky „500 Hidden Secrets of Brussels”.
Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Jž nechci dostávat tyto zprávy