Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči
Vážení čtenáři,

je zřejmé, že ceny energií na burzách, kdy se ta za megawatthodinu elektřiny vyšplhala jednou až na tisíc eur, probudily všechny evropské politiky. Není moc jednoduché se v současné situaci vyznat, mně pomohl před lety absolvovaný kurz ekonomie energetiky.

Proto si dovolím tvrdit, že kdo se chce v dění zorientovat, měl by se nejdříve seznámit s tím, jak vůbec energetická burza funguje a jak se stanovují ceny. Narazil jsem na jeden takový tahák v angličtině, který už je k dispozici na Twitteru s českým komentářem.

Názornější ukázku nabízí jedna z přednášek z programu fyzikálních čtvrtků na ČVUT, kdy je podstatné vysvětlené v prvních třiceti minutách. Nakonec bych se pustil do našeho textu, jak vypadají možná řešení a co nyní navrhuje Evropská komise. Doporučuji také rozhovor s šéfem pražské energetické burzy.

Výpočty kolegů pak nabízí pohled, jak velký problém by neřešení cen energií mohl být pro váš rozpočet, a zde zjistíte, na jakou podporu dosáhnete. Nalinkovaný rychlokurz z vás sice odborníka neudělá, ale k úplně základnímu zorientování poslouží vcelku dobře.

Po odmlce způsobené nemocí vyšel nový díl investičního podcastu MoneyPenny, jenž je s Radkem Šiterou z Valua, kde se zabývají analýzou dat z českého nemovitostního trhu. Líbí se mi, že svá tvrzení zpravidla podkládá jejich vlastním výzkumem a je poměrně střízlivý.

Zároveň bych vás chtěl požádat o zaškrtání dotazníku o třech otázkách, týká se chystaných investičních setkání u nás v redakci a potřeboval bych vědět, jaké dny a časy jsou pro vás nejschůdnější a které téma byste na prvním setkání nejraději měli.


Dnešní témata:
  • Energie a trh bydlení
  • Všude samá podmínka

Migrace na jih

Současné ceny energií vytvořily na trhu bydlení poměrně absurdní situaci, kdy řadě lidí, kterým končí fixace nebo skončili na velkoobchodních cenách, se může stát, že pro ně bude levnější varianta zazimovat dům nebo odejít z nájmu a strávit zimu třeba v Madridu.

Co to je za ujeté výpočty?

Ceny plynu a elektřiny jsou tak vysoké, že zvyšují náklady na bydlení do té míry, že můžete začít bydlet za ceny, které jsou běžné v západních metropolích. Smysl to může dávat třeba ve Španělsku nebo v Portugalsku, kde jsou jednak ceny energií výrazně nižší a jednak v některých oblastech je i v zimě přes 20 stupňů, tudíž tam nemají byty radiátory. 
A vyjde vás to levněji dokonce i při zohlednění rozdílných cen zboží a služeb.

Proč něco takového počítat?

Nutně nemusíte uvažovat rovnou o tom, že se sbalíte na půl roku a odjedete do zahraničí. Stejná logika platí i při rozhodování mezi tím, jestli si jako nájemník najdete nové bydlení, kde jsou zafixované energie, anebo zůstanete bydlet ve stejném, i když vám končí fixace. Podobně se můžete rozhodnout, jestli není lepší zazimovat dům a přečkat zimu někde v nájmu. Zejména pokud nemáte dům zateplený, mohou vám náklady vyletět do stratosféry.

S čím vším se tedy počítalo?

Vycházel jsem z nájemního bydlení v Praze a bydlení ve vlastním domě bez hypotéky v okolí Prahy. Pokud má člověk hypotéku, tak se možnosti hodně zužují, neboť ji musí platit, ať se rozhodne odjet do cizích krajin, nebo ne. Bral jsem v úvahu rozložení spotřeby v topné sezoně, různé tarify pro plyn i elektřinu, náklady na bydlení v podobě nájmu nebo odpisů majetku u domů, rozdílné cenové hladiny a současné ceny energií na burzách.

Co zajímavého vyšlo?

Třeba domácnost, která na elektřině vaří, svítí, ale ohřívá vodu a topí plynem, může přečkat letošní zimu v Athénách, Nikosii nebo Záhřebu a ještě ušetří. Pokud elektřinou ale i topí a ohřívá vodu, pak může vyrazit i na Maltu nebo do Vídně. Velké možnosti se otevírají rodině, která žije v nezatepleném domě a topí plynem. Pro ni může být při současných cenách levnější nebo srovnatelné přezimovat třeba v Lisabonu nebo i v Madridu.

Co si z výsledků odnést?

Nejde o nijak zvlášť praktickou věc, spíš zajímavý pohled na současnou situaci. Nicméně z čísel se zprostředkovaně dozvíte, jaké jsou kde ceny zboží a služeb, jak se promítají ceny na burze do konečné ceny spotřebitele nebo za kolik se kde bydlí. Abych to shrnul, cílem analýzy není nikomu říkat, že se má odstěhovat a vyjde ho to levněji. Třeba ceny brzy spadnou a nebude dávat podobná úvaha smysl, tak ji berte jen jako myšlenkové cvičení.
Více se dozvíte zde

Samá podmínka

Když jsem dělal naposledy srovnání, kam lze umístit finanční rezervu, dostal jsem několik zpráv od našich čtenářů, že by bylo dobré podívat se také jen výhradně na spořicí účty a všechny podmínky a limity, které se s nimi pojí. Kolega se na to proto podíval.

Jak si vedou spořicí účty?

Už deset měsíců v řadě klesají vklady domácností na běžných účtech, lidé prostředky přesouvají do úročených nástrojů. Nejčastěji na spořicí účty, na nichž banky nyní nabízí úrok až 5,5 procenta. O tom, proč to není podstatně více a má to často řadu podmínek, jsem se mimochodem bavil s ekonomem Tomášem Havránkem. Rozhovor opravdu vřele doporučuji, řešíme v něm i současnou dusnou atmosféru v ČNB nebo proč vůbec existuje inflace.

Co vyplynulo ze srovnání?

Nejvyšší úrok nabízí UniCredit Bank, a to zmíněných 5,5 procenta, je to ale omezené na vklad do jednoho milionu korun a navíc pouze pro nové klienty. Banka neumí okamžité platby, a pokud budete mít o produkt zájem, budete muset osobně na jejich pobočku. Konkurenční nabídku má Moneta Money Bank, která nabízí 5,3 procenta do milionu korun, potěšující je, že u této banky nejsou žádné další podmínky.

Jak si vedou největší banky?

U České spořitelny mohou zákazníci úročit sazbou 4,25 procenta vklady do 200 tisíc korun v případě, že měsíčně investují alespoň 300 korun. V opačném případě se úroková sazba snižuje o jeden procentní bod. ČSOB nabízí úrok 3,3 procenta na vklad do milionu, musíte ale občas použít jejich aplikaci, jinak vám dá o procentní bod méně. Komerční banka nabízí 3,3 procenta do 200 tisíc, úroky připisuje zpravidla v lednu a červenci.

Nabízí menší banky víc?

Ze srovnání nabídky spořicích účtů vyplynulo, že nejvýhodnější sazby na trhu nabízejí spíše banky s menším počtem klientů. Snaží si zvyšovat svou klientskou základnu a také jde o jeden z nejjednodušších způsobů, jak získat volné prostředky, které lze úročit sedmi procenty u centrální banky, což jsou peníze zdarma. Z menších bank nabízí nejvíce mBank, která úročí pěti procenty a lze si u ní založit osm spořicích obálek po sto tisících korunách.

Budou se úroky zvedat?

Aktuálně se na trzích nepočítá s tím, že by nynější bankovní rada zvedla sazby na více než 7,5 procenta. Příští rok už by měly naopak o něco klesnout. Ze zápisu z diskuse bankovní rady skutečně vychází, že další růst úroků se moc čekat nedá. Naopak u hypoték by sazby mohly klesnout. Navíc se mluví v kuloárech o možnosti uvolnění podmínek, za nichž mohou banky hypotéky poskytovat.
Více se dozvíte zde

Co se řeší

Šéf americké centrální banky vrátil akciové trhy zpátky do reality, když ve svém krátkém proslovu řekl, že není důvod proto, aby banka něco měnila na plánu zvyšovat sazby.

Z americké ekonomiky zároveň přichází poměrně pozitivní čísla, což zvyšuje šanci, že Fed bude sazby zvyšovat agresivně. Akcie i kryptoměny proto padají.

V Číně zavřeli do karantény kvůli covidu Čcheng-tu, což je jedna z největších čínských aglomerací. Čína se zároveň snaží zastavit rozjetou se nemovitostní krizi.

Inflace v eurozóně opět zrychlila, v srpnu se podívala na 9,1 procenta. V Estonsku dosahuje meziročně už přes 25 procent. Euro k dolaru oslabilo.

Co neminout?

  • Úpisům akcií na pražském trhu se moc nedaří, vlažný zájem je i o akcie Bezvavlasy. (čj)
Přeji vám hezký víkend
 
David

Kniha oprav a připomínek 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde.
Portfolio tracker 👉 zde. Investiční skupina 👉 zde.
Líná investiční portfolia 👉 zde.
Upozorňujeme, že nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy  vhodné se poradit s odborníkem.

Facebook Twitter 


 
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel tohoto newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.