Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči
Vážení čtenáři,

začátek září byl ve znamení napětí ohledně výsledků inflace. Jak se můžete dozvědět v lítých bitvách mezi ekonomy na sociálních sítích, důležitější než meziroční změny jsou nyní ty meziměsíční. V Česku nám tak meziměsíční inflace klesá už třetí měsíc za sebou.

Poprvé také klesla ona viditelnější – meziroční. Na podzim sice může přijít další impulz k růstu, jak ale vyplývá ze slov viceguvernérky Evy Zamrazilové nebo radního Oldřicha Dědka, vypadá to, že na bankou predikovanou inflaci 20 procent se nepodíváme.

Klíčová je právě komunikace členů bankovní rady, z níž je poměrně zřetelné, že mají nyní další argument pro ponechání sazeb na současných úrovních. Zamrazilová ale zároveň říká, že bude pro přísnou měnovou politiku po delší období.

Nový generální ředitel ČSOB Aleš Blažek nám pak tento týden řekl, že návrat hypotečních sazeb na úrovně mezi 2 až 3 procenty nelze čekat dříve než po roce 2023. Prodlužuje se tím pravděpodobně délka, po kterou čeká padající hypoteční trh hladovění. 

Než se vrhneme na dnešní témata, doporučuji vám poslech nového dílu podcastu MoneyPenny s Michalou Janatovou, která je finanční poradkyní, jež má mimo jiné i zkušenosti přímo s tvorbou indexových fondů a na některé dává tipy.



Dnešní témata:
  • Ceny bytů konečně klesají
  • Nevěřte všem předpovědím 

Už je to tady

Četl jsem report od Bloombergu, v němž se píše, že přehřáté nemovitostní trhy po celém světě zažívají výrazné ochlazení. V Austrálii, Kanadě nebo na Novém Zélandu už padají ceny nemovitostí dvouciferným tempem a prý to není rozhodně konec.

Jak to vypadá v Česku?

Podle dřívější analýzy Bloombergu patří Česko k nejpřehřátějším trhům vůbec a hůř na tom byl podle některých parametrů už jen Nový Zéland. Je proto docela škoda, že ve zmiňované nové zprávě není o Česku ani slovo. Nicméně zpracovali jsme analýzu na základě nejnovějších dat a vychází, že zlevňování bytů o prázdninách zrychlilo. Ceny bytů v krajských městech klesají kvůli slabé poptávce a rostoucí nabídce. 

Kde je pokles největší?

Největší propad hlásí České Budějovice, kde nabídkové ceny klesly mezi dubnem až srpnem o pět procent, podobný pokles hlásí také Ostrava. Zároveň se zatím naplňuje předpověď analytiků, že reakce v Praze bude mírnější – ceny zde klesly jen o 1,5 procenta. Možná překvapivě ale pokračuje růst cen v Olomouci o 1,7 procenta, což je dané atraktivitou daného města pro život a zároveň předražeností cen v nedalekém Brně.

Jaký bude další vývoj?

Lidé z nemovitostního trhu se shodují asi jen na tom, že nyní lze něco těžko předpovídat. V zemi, kde se málo staví, může výraznější pokles cen přinést jen radikální zhoršení ekonomické situace. V posledních letech táhl růst cen nemovitostí z celé třetiny právě optimismus domácností ohledně růstu jejich budoucích příjmů. Navíc v Česku panuje vysoká majetková nerovnost a dá se čekat, že movitější kupci platící v hotovosti se budou koncentrovat právě ve velkých městech.

Jak jsou na tom hypotéky?

Podle nejnovějších dat Hypomonitoru České bankovní asociace poskytly banky v srpnu jen necelé tři tisíce nových úvěrů na bydlení. Proti loňskému rekordnímu roku trh propadl asi o tři čtvrtiny. Sazby jsou zkrátka vysoké a ještě nějakou dobu budou. Proto se zvýšil zájem o hypotéky v eurech, neboť v eurozóně jsou hypotéční sazby pro české klienty pořád na poměrně nízké úrovni mezi 3 až 3,5 procenta. V Česku je to dnes už výrazně nad šesti procenty.

Kdo získá eurohypotéku?

Základním předpokladem pro získání hypotéky v eurech je mít příjem v eurech, proto jsou zákazníky německých a rakouských bank hlavně pendleři. Ručit přitom mohou nemovitostí v Česku nebo i na Slovensku. Nicméně na hypotéky se vztahují regulace ČNB, tudíž platí i všechny limity zadlužení vůči příjmům. Výhodnost eurových hypoték bude ale rychle klesat, neboť Evropská centrální banka prudce zvyšuje sazby a bude v tom pokračovat.
Více se dozvíte zde

Pozor na šamany

Nejdříve Michael Burry, nyní už i Jeremy Grantham. Investorské legendy předpovídají příchod obřího krachu na akciových burzách. Začínám na to být už trochu alergický, proto jsem zapátral po statistikách, jak si mediálně viditelní lidé v predikcích vedou.

Jak pátrání dopadlo?

Narazil jsem na několik studií, které vzaly výroky 68 veřejně známých amerických investorů a zpětně ověřovaly, zdali se v nich obsažené předpovědi skutečně vyplnily. Když vezmu Jeremy Granthama, který čeká splasknutí superbubliny, tak jeho výsledky jsou poměrně tristní. Úspěšnost jeho předpovědí mezi lety 1998 a 2012 dosáhla 42 procent. Úspěšnější byste byli, kdybyste si vyrobili náhodný generátor burzovních predikcí.

Co přesně se měřilo?

Studie byly zaměřeny na výroky týkající se očekávání vývoje indexu S&P 500, kdy dávaly záměrně vyšší váhu delším predikcím. Předpovědi na krátkých horizontech jsou kvůli nahodilým pohybům trhů méně relevantní. Výsledky ukázaly, že jen 48 procent předpovědí se naplnilo – tedy házet mincí by vyšlo lépe. Dvě třetiny účastníků ve výzkumu měly přesnost pod 50 procenty. Nejlepší skóre činilo necelých 79 procent.

Jaké jsou v tom háčky?

Je potřeba si uvědomit, že studie pracovaly s veřejnými výroky. Investoři tak mohou mít skutečnou úspěšnost predikcí vyšší nebo i nižší, neboť se nepočítalo s tím, jaké činí predikce směrem dovnitř svých fondů. Zkrátka tito investoři mohou mít směrem k veřejnosti jiné zájmy, a proto podle toho mluví a chovají se tak. Když chcete skrze média oslovit veřejnost, nejlepší je dát nějakou chytlavou „apokalyptickou“ předpověď.

Čím se inspirovat?

Sám jsem to vyzkoušel a požádal editory, aby článek o tomto tématu vydali pod titulkem, že Michael Burry veští krach všech krachů – nechtějte vědět, jak moc se to četlo. Každopádně kromě žebříčků investorských šamanů jsem narazil také na hodnocení úspěšnosti investičních newsletterů. Doporučuji se na scoreboard podívat už jen pro inspiraci. Když provedete porovnání přes výnos a riziko (Sharpe ratio), poráží index S&P 500 jen jeden.

Co si z toho odnést?

Veřejné predikce známých investorů jsou tristní a nemá smysl se jimi zvlášť zaobírat. Občas se trefit mohou, ale to se vám při hodu mincí také někdy podaří. Neznamená to ale, že všichni investoři aktivně spravující fondy jsou břídilové – typicky Warren Buffett patří k mistrům, co své řemeslo umí zatraceně dobře. A je to možná proto, že nečasuje trhy, ale hledí vždy jen na hodnotu vybraného byznysu. Časování nemá smysl.
Více se dozvíte zde

Co se řeší

Americké investory nepěkně překvapila tamní inflace, která měla podle predikcí meziměsíčně klesnout, ve skutečnosti vzrostla. Navíc nemile překvapila růstem o 0,6 procenta jádrová inflace, která nebere v úvahu ceny potravin nebo energií.

Trhy proto reagovaly poměrně negativně, kdy zažily nejhlubší propady od loňského června. Definitivně padly naděje, že americký Fed zpomalí tempo zvyšování sazeb. Zářijové zasedání se přitom odehraje příští týden v úterý a ve středu.

Pohled do historie ukazuje, že Fed se zvyšováním sazeb zpravidla končí až ve chvíli, kdy se sazba centrální banky dostane nad úroveň inflace. Při současné meziměsíční dynamice by k tomu mohlo dojít v březnu příštího roku, jak ukazuje hezký model.

Ke zvýšení úrokových sazeb hned o 0,75 procentního bodu sáhla minulý týden Evropská centrální banka, čeká se, že v říjnu přijde další podobné zvýšení. Podle nové prognózy se inflace nevrátí na dvouprocentní cíl banky dříve než v roce 2025.

Ve chvíli, kdy čtete tento newsletter, už možná došlo k takzvanému mergi, jenž se dlouho očekával. Jde o přechod druhé největší kryptoměny ethereum na jiný model ověřování transakcí. Co se týče vlivu na cenu etherea, tak to nikdo pořádně netuší.

Čínské ekonomické problémy pokračují, v důsledku politiky nulové tolerance covidu už je nyní v lockdownu podle odhadů zhruba 13 procent čínské ekonomiky – tedy hlavně velká města.

Co neminout?

Přeji vám hezký den
 
David

Kniha oprav a připomínek 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde.
Portfolio tracker 👉 zde. Investiční skupina 👉 zde.
Líná investiční portfolia 👉 zde.
Upozorňujeme, že nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy  vhodné se poradit s odborníkem.

Facebook Twitter 


 
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel tohoto newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.